Finanční krize přerůstá v další krizi – společenskou

V roce 2007 se začaly objevovat menší zprávy o finančních problémech světové ekonomiky. Tyto zprávy začaly kulminovat v roce 2008. Všechny noviny, televize a další média byla plná zpráv o postupující krizi. Již na začátku roku bylo jasné, že budou-li tyto zprávy takto kulminovat, nebude možné se finanční krizi vyhnout. Lidé se prostě začnou chovat podle zpráv a finanční krize dorazí ať už chceme nebo ne. Bylo jasné, jak to na konci roku 2008 dopadne. I když první 3 čtvrtletí byl poměrně slušný růst HDP kolem 3%, média nenechala nikoho na pochybách, že bude hůř. A tak ve čtvrtém kvartálu přišel děsivý propad, který se pak šířil celý rok 2009. Mnozí nechápali. Často mi na začátku roku 2008 říkali, že není možné, aby se „to propadlo“. Ale média mají mocný nástroj: slovo. A jak všichni vychovaní v křesťanském světě víme: „Na počátku bylo slovo“. A tak média pomohla vytvořit finanční krizi.

Nyní jsme v roce 2011 a média přešla od slova „finanční“ ke slovu „politická“ a pak jen doplní „krize“. Naše nová vláda byla vlastně krizí odkojena a tak ani není divu, že místo toho, aby vládla, tak se zmítá v krizi od samého počátku. Bohužel ale platí ještě jedno rčení: „Jaký pán, takový kmán.“ A tak je celkem nabíledni, že v krizi je celá společnost. A díky globalizaci není možné, aby v krizi byla jen Česká republika. V krizi je celý svět. Aspoň takový je obraz světa v mezinárodních i místních médiích. A tak nelze očekávat nic jiného, než že nás tato velká krize opět pohltí. Tentokrát to ale nebude jen o penězích. Tentokrát může jít o budoucnost, o život.
Určitě všichni více či méně pociťujete, jak systém, ve kterém žijeme už celá staletí, ztrácí dech a nemá již na to, aby se dále rozvíjel. Nemá se kam dále rozvíjet. Dosáhl svého maxima již v minulém tisíciletí a nyní se již jen zuby nehty drží. Ale jeho konec je neodvratný.
Slyšíme jen že vše bude dražší, že si vše budeme muset platit sami, že na péči (ať už zdravotní nebo důchodovou) nebudou peníze…. Na nic už nebudou peníze. Lidé jsou zatím v klidu. Ale zaposloucháte-li se pozorně do těchto zpráv, zjistíte, že tam není žádná naděje. Žádná zmínka o lepší budoucnosti. Vše bude jen horší, těžší, dražší. Elektřina má zdražit o 30%, silnice se nebudou opravovat, léky si budeme platit sami, odchod do důchodu se protáhne na 70 let atd. Lidé se zatím nebojí, protože si neumí představit důsledky toho, co média říkají. Ale až jim to dojde, až jim dojde, že možná v důchodu nebudou mít co jíst, že k potřebné operaci nedojde, protože nebudou finance a tak pacient bude ponechán osudu a možná smrti na pospas, pak přijde strach. Strach bude plodit násilí. A stát nemá finance na to, aby hromadnému násilí zabránil. Už nyní si stěžuje, že není schopen řešit stále rostoucí případy napadení policistů. Kdo se té vlně strachu postaví? Kdo zaručí, že se celý svět nevymkne kontrole a nezahubí sám sebe? Mayové naznačili možná datum 2012. I Nostradamus psal o různých velkých změnách v této době. Nikdo neví, co bude v roce 2012. Ale co bychom měli vědět a začít si uvědomovat je, že se vytratila naděje na lepší budoucnost. A nepřijde-li někdo s novou nadějí, s novou lepší budoucností, s novou „hvězdou“, za kterou budou lidé chtít jít, převládne strach a chaos. Opravdu není v moci současného systému, aby tento chaos zvládl. Musí přijít nový. Snad….